Senzorická nebo také smyslová stimulace je zásadní součástí podpůrného působení na dítě. Je proto nedílnou součástí neurovývojové stimulace, reedukace i doučování. Aby se totiž děti mohly vůbec učit, potřebují se především dobře cítit ve vlastním těle. Potřebují, aby jejich mozek správně hodnotil přicházející informace ze smyslů. A aby se mohly učit efektivně, potřebují prožívat svět kolem víc než jen výkladem nebo přes tužku a papír. 

​

S poruchami učení, pozornosti, poruchami autistického spektra a dalšími obtížemi se v naprosté většině případů pojí i nepřesné zpracování smyslových podnětů. Jedná se o potíže, které nemají příčinu ve znatelném narušení centrální nervové soustavy. V případě přetrvávání primárních reflexů, zejména Morova reflexu, jsou poruchy zpracování smyslových signálů přítomné vždy.

 

Jaké potíže se v tomto případě u dětí objevují?

• rychlý nástup únavy a podráždění nebo naopak apatie v rušném prostředí

• neschopnost soustředit se na učitele, když vedle mluví spolužáci

• vizuální stres, špatně snáší například kontrast černých písmen na bílém papíře

• dítě nevydrží v klidu, projevuje se psychomotorický neklid

• odmítání nebo naopak přehnané vyhledávání fyzického kontaktu

• nepřiměřené reakce na podněty

• potíže s řečí

• špatná rovnováha a koordinace těla a tím pádem obtíže s grafomotorikou

• přecitlivělost na některé textury a chutě jídla, povrchů apod.

• přecitlivělost na pachy

​

​